Názory na mladé lidi se mezi starší generací různí. A jen máloco vyvolává větší diskuse, než jejich zájem či nezájem o současné politické dění. Někteří říkají, že by se o něj neměli příliš zajímat, neboť tomu nerozumí. Jiní zase tvrdí, že čím dříve do jejích tajů proniknou, tím lépe. Otázkou pak je, který z těchto táborů má pravdu.
Odpůrci tvrdí, že mladí lidé ještě nemají dost rozumu ani zkušeností k tomu, aby mohli například ve volbách dělat rozumná rozhodnutí. Navíc jsou prý i snadno ovlivnitelní nejrůznějšími kampaněmi, které politické strany před volbami spouští.
Zastánci pak mluví o tom, že mládež doposud není zaběhlá v nějakých kolejích a má tedy nadhled, který starším lidem chybí. Dokáží také myslet v delším časovém horizontu, neboť mají před sebou více života. Také umí lépe pracovat s informacemi.
Je tedy vidět, že názory obou stran se značně liší. Pravdou však je, že oba tábory mají částečně pravdu. Mladým lidem opravdu mnohdy chybí potřebný nadhled, a jsou také často naivnější. Na druhou stranu je prokázáno, že tak snadno nepodléhají dezinformacím a dokáží si ověřovat vše, co jim je řečeno.
Avšak ať už patříme ke kterémukoliv z těchto táborů, pravdou je, že účast nejmladší generace na volbách stále stoupá. To je koneckonců vidět i na volebních výsledcích, kdy například v posledních parlamentních volbách vypadlo hned několik stran, které byly považovány prakticky za stálice.
Faktem také je, že zájem o politické dění podporují i školy, především ty střední. I to je koneckonců důvod, proč existují například studentské volby, které jsou prováděny před těmi skutečnými. A je pravdou, že mladí lidé nezůstanou mladými napořád. A je dobře, když začnou sbírat zkušenosti co nejdřív. V pozdějším životě se jim to totiž může hodit.
Že má tato strategie úspěch, vidíme i ve stále stoupající volební účasti. A to je dobře. Koneckonců, rozhoduje se při nich o budoucnosti nás všech.