Do Evropy se dostala první čokoláda v 17. století. Nebyla to však tabulka, jakou známe dnes, ale tekutá horká čokoláda. Byla vzácná, proto si ji mohly dopřát pouze nejbohatší vrstvy obyvatel. Historie výroby čokolády v českých zemích se začala psát v 19. století. Začínala ruční výrobou v malých dílnách. Postupem času byly vynalezeny stroje, které práci usnadnily a zrychlily. Malé provozy se rozrostly do velkých továren. Cena čokolády se díky mechanizaci snížila a tato pochoutka se stala dostupnou téměř pro každého.
Po roce 1989 začaly u nás opět vznikat malé soukromé firmy. Rodiny nebo kamarádi – milovníci čokolády – se rozhodli obnovit tradici ruční výroby. S láskou vybírají nejlepší kakaové boby a ostatní suroviny, aby z nich vykouzlili luxusní pochoutku. Správná hořká čokoláda má obsahovat jen kakaovou sušinu, kakaové máslo, třtinový cukr, vanilku, případně sójový lecitin, který vylepší její konzistenci. Do mléčné čokolády se přidá ještě sušené mléko. Optimální množství kakaa je šedesát až sedmdesát pět procent. Při vyšším poměru je čokoláda příliš hořká a nevyniknou ostatní přísady.
U většiny manufaktur probíhá výroba „bean to bar“, tedy od kakaového bobu až po hotovou tabulku prvotřídní čokolády. Kakaové boby jsou základem úspěchu, proto je výrobci pečlivě vybírají. Často osobně nakupují přímo od pěstitelů. Nejkvalitnější boby pocházejí např. z Madagaskaru, Venezuely, Indonésie. V každé oblasti mají boby trochu jinou chuť, která se potom promítne do hotového výrobku.
Malé provozovny nevyrábějí čokoládu ve velkých množstvích, protože pečlivá ruční výroba vyžaduje svůj čas. Nemají ani kapacity pro početné série. Proto pro prvotřídní čokoládu nechoďte do supermarketu, ale hledejte ji na internetu nebo přímo u výrobců, kteří mají své „kamenné“ prodejny.
Vyhlášenými mistry ve výrobě čokolády jsou například firmy Le chocolat, Janek Chocolate, Ajala, Jordi´s, Míšina čokoláda, kterésklízejí úspěchy nejen u nás, ale i v zahraničí. Stojí zato ochutnat.
